Letní slavnosti staré hudby
4. mezinárodní hudební festival
Evropa barokní
Praha, 29. 6. – 26. 7. 2003
Cesta po evropských metropolích v době barokní ukazuje, že měly v tom čase mnoho společného, a přesto se každá z nich vyznačovala řadou nezaměnitelných rysů.
V Itálii se stavíme dvakrát, a to nejen proto, že tehdy ještě nebyla sjednocena a neměla jen jedno hlavní město, ale především proto, že odtamtud přebírala ostatní Evropa nejvíce, a to ať šlo o základní orientaci barokní expresivní estetiky nebo o nové hudební formy – opery, kantáty, sonáty a koncerty – či o výkonné hudebníky.
Naproti tomu od pařížského dvora, sídlícího od roku 1682 v kolosální zámecké a zahradní architektuře ve Versailles a trvajícího na účasti baletu i v každém operním představení, se nikomu jinam nechtělo a jen několik francouzských hobojistů se dalo zlákat vysokými honoráři do saského dvorního orchestru v Drážďanech.
Ještě méně hudby přebírala Evropa z Anglie, snad i proto, že žádný anglický hudebník se s ní nepřeplavil na kontinent. Směrování bylo opačné: bohatý Londýn pro své hudební radovánky přilákal mnoho kontinentálních hudebníků včetně takových tvůrčích gigantů jako byl Haendel.
Zajisté nepřekvapí, že nejvíce zahraniční hudby a hudebníků přilákala barokní Vídeň, což bylo možné u tehdejší metropole mnohonárodnostní monarchie očekávat. Navíc si Habsburkové na hudební prezentace velice potrpěli, ať už v zámeckém salonu, v opeře či v chrámu. Naopak v české metropoli dokázali sice někteří šlechtici v určitých údobích svými soukromými kapelami trvalou nepřítomnost panovnického dvora do jisté míry suplovat, přesto nejvíce hudby domácímu obyvatelstvu nabízely po celou barokní epochu prostory chrámové.
Katalánsko bylo i v hudbě po staletí světem pro sebe a na vrcholu baroka těžce neslo svou vynucenou proměnu v provincii francouzských Bourbonů. Mělo v tomto ohledu podobný osud jako my a stejně jako my teprve dnes objevuje zapomínané mistry svého hudebního baroka.
PROGRAM
Praha: Harmonia Ecclesiastica
J. J. I. Brentner, A. Caldara, J. D. Zelenka, A. Reichenauer, A. Lotti
Collegium Marianum (Praha)
Jana Semerádová – umělecká vedoucí
Marta Fadljevičová – soprán
Neděle 29. 6. 2003, 19.30 hod.
Zrcadlová kaple Klementina, Praha 1
Venezia: Sacri affetti
Cl. Monteverdi, D. Castello, T. Merula, G. Cavaccio, G. Picchi, A. Grandi, F. Turini
More Maiorum (Belgie)
Peter van Heyghen – umělecký vedoucí
Constanze Backes – soprán
Úterý 1. 7. 2003, 19.30 hod.
Kostel sv. Havla, Havelská ul., Praha 1
Barcelona a Tarragona: Hudba katalánských katedrál
F. Valls, J. Pla, J. Moreno, A. R. de Hita, S. Duron, J. de Herrando
Compendio Harmonico – vokálně-instrumentální soubor (Španělsko)
Jordan Fumadó Jornet – umělecký vedoucí
Středa 9. 7. 2003, 19.30 hod.
Bazilika sv. Jiří, Pražský hrad, Praha 1
Dresden: Virtuosové na saském dvoře
J. D. Zelenka, F. M. Veracini, G. Brescianello, J. D. Heinichen, J. G. Pisendel
Xenia Löffler – barokní hoboj
Daniel Deuter – barokní housle
Györgyi Farkas – barokní fagot
Pablo Kornfeld – cembalo
Pátek 11. 7. 2003, 19.30 hod.
Barokní knihovní sál, Melantrichova 19, Praha 1
London: Hudební rozptýlení
H. Purcell, J. Weldon, J. Blow, W. Croft, T. Baltzar, J. Eccles
Florilegium (Velká Británie)
Ashley Solomon – umělecký vedoucí
Julia Gooding – soprán
Neděle 13. 7. 2003, 19:30 hod.
Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7
Wien: Musica Caesarea
H. I. F. Biber, J. H. Schmelzer, G. B. Viviani, A. Bertali, G. Muffat
Ars Antiqua Austria (Rakousko)
Gunar Letzbor – umělecký vedoucí
Pondělí 14. 7. 2003, 19:30 hod.
Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1
Paris: Folies!
N.-A. Lebegue, Sainte-Colombe, F. Couperin, J.-P. Rameau, M. Marais
Les Voix Humaines
Susie Napper a Margaret Little – violy da gamba (Kanada)
Čtvrtek 17. 7. 2003, 19:30 hod.
Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1
Roma: Cantate e sonate
A. Scarlatti, G.F. Händel, A. Caldara, A. Corelli, F. Gasparini
I virtuosi (Polsko)
Marek Niewiedzial – umělecký vedoucí
Anna Mikolajczyk – soprán
Neděle 20. 7. 2003, 19:30 hod.
Vrtbovská zahrada, Karmelitská 25, Praha 1
Versailles: Balet pro krále Slunce
Nejkrásnější francouzské dvorské tance a královské balety na dvoře Ludvíka XIV.
Collegium Marianum – hudební a taneční soubor
Jean-Marc Piquemal (Francie) – choreografie a tanec
Jana Semerádová – umělecká vedoucí
Markéta Stormová – kostýmy
Sobota 26. 7. 2003, 19:30 hod.
Dvořákova síň Rudolfina, Náměstí Jana Palacha, Praha 1
