Král přichází

Král přichází

Versailles Ludvíka XIV. – ceremoniální ouvertury a entrées, árie z oper a baletů J.-B. Lullyho a pastorální kantáta J.-B. Stucka

Jean-François Novelli – tenor
Arnaud Marzorati – baryton
(jevištní pohyb a barokní gestika ve spolupráci s B. Lazarem)
Les Lunaisiens (Francie)
Arena Musicale – soubor historických hobojů à la „Grands hautbois du roy“
Collegium Marianum – orchestr à la královská „Petite bande“
Jana Semerádová – umělecká vedoucí

Pondělí 8. 8. 2011, 19.30 hod.
Španělský sál Pražského hradu

Bohatě zdobený Španělský sál Pražského hradu pocházející ze 17. století byl svou velkolepostí příhodným místem konání koncertu věnovaného hudbě z doby a prostředí francouzského krále Ludvíka XIV. V souladu s původním, oficiálním využitím sálu v barokní době  nabídl tento večer fanfáry, ouvertury a entrées pocházející ze skladeb komponovaných pro versailleský i pařížský dvůr Krále Slunce.

Zatímco J.-B. Lully patřil díky mistrovským zpracováním typicky francouzských forem, jako jsou lyrická tragédie, baletní komedie a symfonie, k protěžovaným dodavatelům vážné a ceremoniální hudby ke královské tabuli, M.-A. Charpentier a J.-B. Stuck se zasadili o prosazení některých italských prvků v rámci čistě francouzského hudebního stylu, který tvořil součást královy a Colbertovy propagandistické mašinerie a jehož tvůrcem byl Lully. Po Lullyho smrti v roce 1687 se mohla plně rozvinout dosud ilegální pařížská kultura preferující italský hudební styl, a to především zásluhou Charpentiera, jenž čerpal ze zkušeností získaných za studií v Římě, ale také přičiněním skladatelů, kteří u dvora Filipa Orleánského kolem roku 1700 uvedli v oblibu italskou kantátu. Jedním z nich byl právě Jean-Baptiste Stuck.

Ve strhujícím programu byly zastoupeny téměř všechny světské a divadelní žánry a styly prvních padesáti let éry Ludvíka XIV. V provedení rozsáhlého provozovacího aparátu spojujícího tři barokní soubory – Les Lunaisiens z Francie, mezinárodní dechový soubor Arena Musicale a Collegium Marianum (residenční soubor festivalu rozšířený o hudebníky z Polska, Německa a Francie) – a sólistů Jean-François Novelliho a Arnauda Marzoratiho, zakladatelů francouzských Les Lunaisiens a odborníků na slovo vzatých, se stal slavnostní závěrečný večer vskutku královským zakončením 12. ročníku Letních slavností staré hudby.

Letní slavnosti staré hudby v cíli. Festa!
Vít Dvořák, Opera PLUS, 9. 8. 2011

[…] nahlédnutí do nepřeberného bohatství hudebního odkazu Francie druhé poloviny sedmnáctého a začátku osmnáctého století, navíc ve špičkovém provedení, bylo skutečně fascinující, tím spíš pro v tomto ohledu takřka nepoznamenané publikum v Čechách. […]

[…] Vedle úvodního festivalového programu, kterému kralovala německá sopranistka Dorothee Mields, a hned následujícího vystoupení španělského souboru Capella de Ministrers, doplnil trojlístek nejzdařilejších počinů letošního už dvanáctého ročníku Letních slavností staré hudby určitě právě koncert závěrečný. Festa! […]

Festival staré hudby skončil přímo královsky
Věra Drápelová, MF Dnes, 11. 8. 2011

[…] Pod názvem Král přichází by se mohla klidně skrývat past na turisty. Stačily by dobové kostýmy z éry Ludvíka XIV. a k tomu trocha lacině servírované hudby a tance. Naštěstí lacinost je na hony vzdálená Letním slavnostem staré hudby, které letošní závěrečný koncert ve Španělském sále Pražského hradu pojaly sice okázale, leč umělecky ani dramaturgicky neslevily. […] […] Vysokou interpretační úroveň večera zajistily hned tři kvalitní ansámbly včetně „rezidenčního“ festivalového souboru Collegium Marianum a dva skvělí francouzští zpěváci staré hudby, tenorista Jean-François Novelli a barytonista Arnaud Marzorati.
Prostě královská tečka za výjimečným festivalem. […]

Feste2
Ivan Matějka, Literární noviny, 11. 8. 2011

[…] Každá slavnost dospěje nutně ke konci. Ten, který na počátku tohoto týdne čekal dvanáctý ročník Letních slavností staré hudby, byl oslnivý. […] […] Výsledný efekt koncertu nazvaného Král přichází se přesně strefil do očekávání publika, které zaplnilo celý sál. […]

Zpět na Program 2011

Pondělí 8. srpna 2011, Španělský sál Pražského hradu

 

 

 

Král přichází
Versailles Ludvíka XIV. – árie z oper a baletů J.-B. Lullyho a pastorální kantáta J.-B. Stucka

(jevištní pohyb a barokní gestika ve spolupráci s B. Lazarem)

Jean-François Novelli – tenor
Arnaud Marzorati – baryton

Les Lunaisiens (Francie)
Arena Musicale
soubor historických hobojů podle Grand Ecurie du roi
Collegium Marianum
orchestr podle královské La petite bande

Bohatě zdobený Španělský sál Pražského hradu pocházející ze 17. století je svou velkolepostí příhodným místem konání koncertu věnovaného hudbě z doby a prostředí francouzského krále Ludvíka XIV. V souladu s původním, oficiálním využitím sálu v barokní době nabízí tento program fanfáry, ouvertury a entrés pocházející ze skladeb komponovaných pro versailleský i pařížský dvůr Krále Slunce.

Zatímco J.-B. Lully, F.-A. D. Philidor a M. R. Delalande patřili díky mistrovským zpracováním typicky francouzských forem, jako jsou lyrická tragédie, baletní komedie a symfonie, k protěžovaným dodavatelům vážné a ceremoniální hudby ke královské tabuli, M.-A. Charpentier a J.-B. Stuck se zasadili o prosazení některých italských prvků v rámci čistě francouzského hudebního stylu, který tvořil součást královy a Colbertovy propagandistické mašinerie a jehož tvůrcem byl Lully. Po Lullyho smrti v roce 1687 se mohla plně rozvinout dosud ilegální pařížská kultura preferující italský hudební styl, a to především zásluhou Charpentiera, jenž čerpal ze zkušeností získaných za studií v Římě, ale také přičiněním skladatelů, kteří u dvora Filipa Orleánského kolem roku 1700 uvedli v oblibu italskou kantátu. Jedním z nich byl právě Jean-Baptiste Stuck. Stuck skládal také opery. K vrcholům francouzské operní tvorby z počátku 18. však patří zejména tři lyrické tragédie Marina Maraise, který byl zároveň královým prvním gambistou. V tomto skvostném, strhujícím programu jsou zastoupeny téměř všechny světské a divadelní žánry a styly prvních padesáti let éry Ludvíka XIV.

V provedení rozsáhlého provozovacího aparátu spojujícího tři barokní soubory – Les Lunaisiens, Arenu Musicale a Collegium Marianum – a sólistů Jeana-François Novelliho a Arnauda Marzoratiho, zakladatelů francouzských Les Lunaisiens a odborníků na slovo vzatých, bude slavnostní závěrečný koncert vskutku královským zakončením 12. ročníku Letních slavností staré hudby.