Scapinova šibalství

Barokní hudebně-divadelní improvizace na Moliérovu komedii

Olivier Martin-Salvan, Bastien Ossart, Julien Cigana (Francie)
Collegium Marianum – hudba (ČR)
Teddy Melis – masky

Středa 8. 8. 2007, 19:30 hod.
Městská divadla pražská – Divadlo ABC, Vodičkova 28, Praha 1

Koncept tohoto nevšedního představení spočíval ve spojení hudby francouzských barokních mistrů a Moliérovy komedie, která je osou herecké i hudební improvizace. Celé představení proběhlo v duchu barokního divadla se všemi jeho neodmyslitelnými atributy: osvětlením svíčkami, barokní gestikou a líčením. Výslovnost francouzštiny jako v 17. století umožnila uplatnění rozličných hlasových poloh od starce po jinocha, přes zuřivého Gaskoňce až po šibalského Scapina.

Tři herci a tři hudebníci se na společné scéně vzájemně inspirovali ke komickým scénkám a hudebním improvizacím, jejichž rámec tvoří děj Scapinových dobrodružství. Herci se postupně objevovali jako lakotní starci, mladí milovníci, vychytralí sluhové či naivní slečinky a čile a odvážně se vrhali do hry. V tomto barokním světě, jednou žertovném, pak zas poetickém, vzniká celá řada obrazů. Krásu gest a výrazu ještě zvýraznil lesk svící.

Příliš noblesní vášeň trumflo šibalství
Helena Havlíková, Lidové noviny, 10. srpna 2007
Scapinova šibalství byla hlavně koncertem tří francouzských mimů [...] Hráli doslova celými těly vyladěnými jako nástroje a průběžně si vyměňovali a střídali role od rozpustilých mladíků přes vnadné ženštiny po vetché starce. Udrželi pozornost publika po celých osmdesát minut a dokázali ji ještě vystupňovat bláznivinami při děkovačce. Taková stylová vytříbenost jevištního tvaru, radostnost i přesvědčivost herectví jsou u nás k vidění málokdy. Přitom jí bylo dosaženo na prakticky prázdné scéně, jen s truhlou a třemi špacírkami, jednoduchými čelovými maskami a „převleky“ za řadou svící navozujících atmosféru barokního divadla.

Michaela Freemanová, HARMONIE, 2007/09 

Olivier Martin Salvan, Bastien Ossart a Julien Cigana jsou každý odlišní a přitom dokonale se doplňující typy a výborní komici, kteří (nejen na jevišti) stále srší energií a invencí. Všechny vtipy a hříčky není možné během jednoho představení ani pojmout, neboť promluvu jedné postavy zbývající osoby zpravidla velmi barvitě "komentují". [...] Publikum se výtečně bavilo již od prvního okamžiku představení a po jeho skončení nechtělo umělce jen tak propustit.